Co způsobuje těhotenské deprese

Každá žena prožívá období, kdy v ní roste budoucí potomek, jinak. Všemi těhotnými ženami zmítají hormony, které zapříčiňují změny nálad – jeden den je žena šťastná a plná očekávání z nastávající radosti, druhý den propláče. Takové stavy jsou naprosto normální, vědecky podložené a pochopitelné. Pak ale mezi těhotnými ženami existují rozdíly, které už s hormony nemají nic společného.

Jedna se těší, zvelebuje domácnost, nakupuje výbavičku, klábosí s kamarádkami, sleduje oblíbené seriály a pořady, vyšívá, plete, dohání čtení a všechno, na co neměla čas, když chodila do práce – zkrátka kvete do krásy. Na takovou nastávající maminku je radost se podívat. Jiná žena má smíšené pocity, podléhá strachu z budoucí role matky, z výchovy, z komplikací, které mohou nastat během těhotenství nebo porodu, stručně řečeno se poddává svým obavám. Pokud taková nálada či rozpoložení přetrvává, pokud je na denním pořádku, nebo pokud žena dokonce tíhne k nebezpečným myšlenkám, pak se pravděpodobně potýká s těhotenskou depresí, kterou není radno podceňovat. Spínačem takovýchto pochmurných stavů je bohužel mnoho.

Věk těhotných žen

Mají-li maminky méně než 20 let, často nejsou schopné se s nároky těhotenství psychicky vyrovnat. Jejich motivace k těhotenství bývá problematická, jsou to mnohdy mladé ženy z neúplně funkčních rodin, a proces dozrávání a osamostatnění se snaží urychlit právě těhotenstvím. Špatně snášet těhotenství mohou i prvorodičky nad 35 let, jelikož se obávají komplikací nebo budoucí role matky více než ženy mladší, nebo než ženy, které nečekají své první dítě.

Životní situace

Skon k depresi mívají také ženy, které se nacházejí v bezútěšné sociální či ekonomické situaci. Tyto ženy se obávají okolností, kdy nebudou schopné dítě zajistit, děsí je představa, že na jeho výchovu budou samy, nemají se v těhotenství o koho opřít. Ženy strádající, ochuzené o teplo lidské společnosti, milujícího partnera či rodinu, často upadají do depresí, které mohou vést – a často vedou –  ke špatné životosprávě, která se odráží i na vývoji plodu.

Psychické faktory

Mezi nepříznivé psychické faktory se řadí dlouhodobý stres či traumatické události, které žena prožila či prožívá. Ty s ní samozřejmě prožívá i dítě. Ženy vystavené dlouhodobé psychické zátěži mají sklon k obviňování sebe sama, k výčitkám, že dítě kvůli nim trpí. Je to jeden velký začarovaný kruh.

Stres může být zapříčiněn mnoha důvody, k těm nejčastějším patří zkušenost s předchozím neúspěšným těhotenstvím, většinou ukončeným spontánním potratem. Nové těhotenství obnovuje bolestivé vzpomínky, čímž útočí na psychiku těhotné ženy, především pokud proces truchlení nebyl uzavřen. Matka pak své pocity přenáší na dítě, které si může nést následky i celý život. Taková žena potřebuje v průběhu těhotenství hodně lásky, porozumění a naslouchání.

Psychicky náročné může být i nechtěné těhotenství. Žena se rozhodne dítě si ponechat, ale matou ji protichůdné emoce, které mohou mít vliv na osobnost dítěte. Klidnou psychiku žen v průběhu těhotenství může rozházet také rizikové těhotenství a komplikace, a v neposlední řadě lékařské zákroky během těhotenství, které ženě navozují pochybnosti, úzkost a obavu o život plodu.

Závislost na alkoholu a drogách

Životospráva těhotných závislých žen pochopitelně ohrožuje vývoj plodu. Také psychika těchto žen je naprosto nekompatibilní s těhotenstvím, jelikož závislá matka je jen minimálně orientovaná na potřeby dítěte.

 

Trápí-li Vás deprese, ať už je jejím důvodem cokoli, neodkládejte její léčbu. Pro začátek si přečtěte článek, který Vám poradí, jak se zachovat, jak pomoci sobě i miminku.